22. 8. 2019

Komentář Petra Orla /Zelení/: Když jsme u nás v Záchranná stanice a Dům přírody Poodří, Bartošovice ve středu 14. srpna t.r. ráno přijali telefonickou informaci o dvou mrtvých čápech a jednom zraněném na Opavsku, ještě doznívala ostrá diskuse o tom, jestli plošně aplikovat Stutox II a trávit tak v některých lokalitách gradující populaci hraboše polního nebo ne. Ministerstvo zemědělství společně s ÚKZÚZem (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) hájilo názor Agrární komory a Zemědělského svazu, kteří „bubnovali“ na poplach, a považovali (možná stále považují) plošnou aplikaci tohoto jedu za zcela nezbytnou, jinak, že nastane zcela neskutečná pohroma pro naše zemědělství. Ministerstvo životního prostředí společně s nevládními ekologickými organizacemi a akademickou sférou zastávalo opačný názor, že jde o příliš veliké riziko pro další teplokrevné živočichy, velmi riskantní narušení potravního řetězce, s možnými, dalekosáhlými následky.

Čáp bílý, zdroj. Wikipedia.org

Osobně jsem apeloval 5. srpna 2019 na ministra zemědělství Miroslava Tomana a žádal ho, ať nevydává souhlas MZe s plošnou aplikací tohoto rodenticidu. Marně, v té době byl již souhlas ministrem podepsán. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský ujišťoval, že v zásadě nepřichází v úvahu primární otravy živočichů, mimo cílených drobných zemních hlodavců, tedy především hraboše polního a druhotné otravy vylučoval, s tím, že otrávení hraboši se stáhnou do nor a tam uhynou. Sebevědomí těchto odpovědných institucí poněkud kleslo při zjištění informací o úhynu několika desítek zajíců polních, ale i bažantů na jižní Moravě, právě v důsledku aplikace předmětného pesticidu. Nicméně tak jak rychle populace naroste, obdobně pak zase rychle klesá a vliv na to má samozřejmě celá řada biotických i abiotických faktorů.

U nás v záchranné stanici jsme v letošním roce zaznamenali poměrně rekordní příjem mláďat běžných druhů sov, jako kalous ušatý, či puštík obecný nebo třeba také poštolek obecných. To je důkazem toho, že sama příroda reaguje na změny v potravním řetězci.

My jsme samozřejmě kadávery čápů bílých odeslali na vyšetření do Státního veterinárního ústavu v Olomouci a objednali si zjištění příčiny úhynu. U jednoho z exemplářů leželi v bezprostřední blízkosti zobáku na zemi také uhynulí hraboši. Tím více jsme samozřejmě zpozorněli. Dnes jsme obdrželi sken protokolu o zkoušce z tohoto ústavu, ze kterého vyplývá, že čápi byli otráveni, ve voletech, resp. v žaludku čápů byla prokázána přítomnost rezidua fosfidu zinku-fosfanu. Tedy chemických látek, na jejichž bázi funguje rodenticid Stutox II. Dlužno říci, že zatím nemáme informace, že by odpovědné orgány něco věděli, či přímo povolili plošnou aplikaci tohoto přípravku na Opavsku, na k.ú. Služovice a Oldřišov. Nevíme tedy kdy přesně a v jakém rozsahu se STUTOX na předmětné lokalitě aplikoval. Mohlo se tak stát v té krátké době kdy ÚKZÚZ plošnou aplikaci svým rozhodnutím povolil. Za povšimnutí stojí, že na zemědělské pozemky, na nichž byli nalezeni uhynulí čápi, byla v jednom případě čerstvě aplikována močůvka a následně provedena podmítka, jen velmi obtížně zde bude možné tedy něco prokazovat. Krajská veterinární správa v Ostravě i příslušná pobočka ÚKZÚZ již informace o otravách čápů má, uvidíme, co přinese jejich šetření. Nicméně zatímní závěr je jasný, druhotné otravy nejsou v žádném případě při plošné aplikaci Stutoxu II zřejmě vyloučeny!

A to je samozřejmě pro živou přírodu velmi špatně a pokud vezmeme v úvahu, že ke gradaci hrabošů došlo po poměrně dlouhých letech, na Novojičínsku minimálně po deseti, tak je velmi opatrný přístup k plošné aplikaci těchto jedů přímo povinností.

Dlužno ještě dodat, že třetí z čápů utrpěl fatální zranění po zásahu elektrickým proudem při dosednutí na konstrukčně nebezpečný podpěrný sloup elektrického vedení a na následky tohoto zranění uhynul.Zdroj: facebook.com/orelsenator

Facebook